Lindex showroom










V úterý jsem se byla po škole podívat na novou jarní kolekci Lindexu, v jejich showroomu, kam vždycky chodím moc ráda. Přiznám se ale, že ačkoliv mám jaro (a všechno to sluníčko a kytičky) moc ráda, z jejich jarní kolekce mě za srdce nic moc nechytlo. Nevím, možná je to prostě tím, že mě ty jarní motivy na oblečení moc neberou. Respektive... na věšáku se mi to vizuálně líbí, ale můj styl to úplně není. Navíc se mi zdá, že Lindex docela dost "recykluje" svoje kousky a často mám tak pocit, že "tohle už jsem tu ale viděla před rokem, ne?". Aby to ale zase nevyznělo nějak špatně - Lindex mám moc ráda a v obchodech mě něco pokaždé zaujme. V showroomu ale tentokrát bohužel ne. Možná si ale můžete všimnout, že největší radost jsem měla z jejich tulipánů. To je holt nejfotogeničtější a asi i nejinstagramovatelnější (nový slovo!) kytka. No ne?!

Asi je vidět, že mi v posledních dnech na blog nezbývalo moc času. No, asi se není čemu divit. Začal mi další semestr, takže zase chodím do školy a k tomu mám momentálně tři různé práce, kterým se musím věnovat. A navíc od té doby, co jsem se odstěhovala od rodičů, mám na starosti holt o trochu víc věcí než dřív (#toughlife #adultproblems) No a co se týče práce, tam se mi daří dodržet moje předsevzetí (nebo spíš přání), abych pracovala už jen v oboru, který studuju. A to se podařilo, takže jsem spokojená. Se vším jsem ale spokojená a rozhodně si nestěžuju, protože jsem ráda, že jsem vytížená. Jasně, že bych se třeba blogu chtěla věnovat víc...ale holt je to prostě jen koníček, kterýmu můžu obětovat jen tolik času, kolik mi zbyde, když mám všechno důležitý hotovo. Tak doufejme, že takových chvilek budu mít v budoucnosti víc nebo aspoň natolik, abych se vám mohla občas věnovat.

Mějte se zatím hezky a užijte si víkend!


Banánový chlebíček



To jsem zas takhle jednou vymýšlela, co za recept bych tak mohla spáchat ze svých oblíbených zdravých surovin (vločky, banán, rozinky, kokos apod.) a nakonec z toho vylezla tahle variace na “banana bread”. Není to sice úplně oficiální banana bread, ale podobá se to tomu a navíc se to podle mě povedlo - teda aspoň mně to chutnalo. A očividně nejsem jediná, ve dvou jsme ho snědli během asi tří snídaní.

Budete potřebovat:
•jemně mleté ovesné vločky
•rozmačkaný jeden a půl/dva měkké banány
•rozmačkaná půlka avokáda (asi se to obejde i bez něj..)
•jedno vajíčko
•strouhaný kokos
•trošilililinku mléka na zředění (podle oka)
•rozinky (nejlíp namočené)
•slunečnicová semínka
•skořice
•med





A postup? Prakticky spatláte všechno dohromady v misce, vylejete do libovolný pečící misky (klidně stačí jen rozprostřít na pečící papír) a pečete na cca 180 až 200 stupňů. Pokud na to budete mít trpělivost (a šlehač nebo metličku, což zatím v kuchyni nemáme), můžete se pokusit vyšlehat sníh z vajíčka, ale mně to přestalo bavit asi po pěti minutách, kdy mě začala bolet ruka. Je to super-rychlý, zdravý a super věc na snídani - obzvlášť, když si na kousek namažete trochu burákovýho másla!


Pár novinek


Hezké pondělí všem! Doufám, že se máte dobře a že jste úspěšně odstartovali nový pracovní týden. Dneska bych vám chtěla jen ukázat pár “random” novinek a taky se podělit o to, co je u mě nového. V úterý jsem udělala svoji poslední a taky nejtěžší zkoušku (ekonomie), který jsem se dost bála. Upřímně, mám pocit, že učení na maturitu byl tak nějak můj vrchol a od tý doby, co jsem na vejšce, už se nějak nemůžu dostat do toho studijního módu, kdy bych si nad to fakt sedla a věnovala tomu intenzivně třeba celej den. Měla jsem pocit, že zrovna tý ekonomii jsem tolik nedala, protože mě od začátku ledna rozptylovalo spousta věcí, hlavně spojených se stěhováním. Ale nakonec mám jedničku, takže se asi stal zázrak! Teď už mi zbývá jen dopsat jednu seminárku a recenzi na film (na Gone girl) a pro tenhle semestr mám hotovo. S tou seminárkou si moc nevím rady, ale už to docela hoří, takže se na to musim vrhnout co nejdřív - nejlíp dneska.

První věc: minule jsem ukazovala nový Daniel Wellington hodinky a dneska mám další? No, tyhle Geneva mě stály asi 150 Kč, jsou z ebay a jsem moc zvědavá, jak dlouho mi vydrží. Takže trošku experiment. Ale vzhledově se mi líbí, takže uvidíme, kdy zčernají, jako ty moje minulý “zlatý” z Asosu. 






Hrozně jsem si v hlavě malovala, jak po zkouškách jeden den úplně vypnu a jen se někam vyrazím  podívat po obchodech. No, tak jsem šla a za asi hodinu a půl šla zas domů. Můj problém: chci něco novýho, hezkýho. Vyrazím na nákupy, nemůžu nic najít. Přestane mě to bavit, začně mě to otravovat. Jdu domů. Tohle mělo za výsledek to, že jsem si pořídila jeden obyčejný mikino-svetr, legíny na doma/cvičení a další den šedou uplou sukni. Všimněte si toho barevnýho schématu. Jsem hrozná šedá myš…ale nějak k tý šedý hrozně tíhnu. 


Ten mikino-svetr je sice úplně obyčejná, ale momentálně moje dost možná nejnosenější a nejuniverzální věc. Sukně se dost špatně fotí, tak sem dávám alespoň takhle fotku z instagramu. 






Co se týče kosmetiky, mám tu dvě novinky. První je make-up od Healthy mix Bourjois. Mám ho už asi podruhý nebo potřetí a vystřídal můj CC cream od Bourjois, co mi před pár dny došel. Nějak jsem nechtěla experimentovat a šla jsem na jistotu, protože vím, že tenhle make-up mám už ověřenej a vyhovuje mi. Kupovala jsem ho přes krasa.cz, protože tam vyjde cca o 50 Kč levněji než v drogériích. No a další věc je pleťová maska od Freeman, což je první výrobek od Freeman, co vlastním. Neměla jsem teď žádnou pleťovou masku a říkala jem si, že bych si nějakou měla pořídit. Nic jsem o ní nevěděla, nečetla jsem žádnou recenzi, ale i tak jsem si ji rozhodla vzít. Zatím jsem ji použila jen dvakrát, ale podle mě je super a mám po ní hezky hebkou pleť. Pořídila jsem ji v Tescu na Národní třídě a byla ve slevě za 97 Kč. Nekup to!

Jinak jsem taky začla novou, respektive druhou práci, tak jsem zvědavá, jak to všechno půjde. Hlavně, až začne škola. Ale mám radši, když toho mám na práci hodně a mám nabitej den, než když nemám co na práci a měla bych se nudit. A hlavně, moje nová práce je přesně v oboru, co studuju (marketingová komunikace a public relations), takže z toho mám radost. 

Příště bude článek s receptem na banánový chleba! Zatím se mějte hezky!






Daniel Wellington hodinky




Jojo, už je mám taky. Daniel Wellington jsou teďka hodinky, co zaplavily blogy i Instagram a nabídku na spolupráci s nimi jsem dostala i já. Napřed jsem myslela, že spolupráci nejspíš odmítnu. Zaprvé, nemám moc v lásce tyhlety “masový” spolupráce, kdy se na vás jedna věc pak valí z X blogů/instargramů najednou a nakonec vás to spíš odradí. A zadruhé, vlastně jsem si nebyla jistá, jestli se mi líbí, nebo spíš jestli jsou tak nějak můj styl. Hodinky mám jinak dvoje, oboje kovový a nebyla jsem si jistá, jestli bych tyhle páskový vlastně chtěla. Nakonec jsem se ale rozhodla, že do toho půjdu a ze Švédska mi přišly tyhle, v modelu “Classic Sheffield Lady”.




Upřímně? Teď jsem nakonec moc ráda, že je mám. Napohled se sice můžou zdát trošku pánský, možná až trochu jako hodinky po dědovi, ale zároveň jsou vlastně docela elegantní a hodí se asi ke všemu.

A co vy? Zaujala vás tahle značka nebo jste na jinej typ hodinek? Pokud by se vám líbily a přemýšleli byste o jejich objednání, mám pro vás kdyžtak kód na 15% slevu - je to 1501terezasplace a na webu www.danielwellington.com platí do 15.2.

Já se jdu učit na svoji poslední zkoušku. Tak mi držte palce, protože jsem tomu, upřímně řečeno, moc nedala a jsem na sebe docela zvědavá...


Recept: domácí müsli























Vím, že recepty jsou poměrně oblíbený téma, takže pro vás dneska zase jeden mám. No, recept…tomu se snad ani nedá tak říkat, je to spíš naprosto jednoduchej návod. Domácí müsli neboli granola - v poslední době hodně frekventovaný slovní spojení a jeden z receptů/spíš návodů, co se objevuje na všech fitness nebo alespoň trochu lifestylových blozích. Pod slovem “ müsli” si asi spousta lidí vybaví to klasický kupovaný zapékaný musli v pytlích ze supermarketů. To kupovaný, přeslazený musli plný škrobů, glukózo-fruktoźových sirupů a Éček se sice snaží tvářit tak nějak “zdravě”, každopádně vyšlo by snad i líp, kdybyste si místo toho dali třeba chleba s máslem. Jakmile to jednou zkusíte sami doma, dojde vám, jak strašně jednoduchý a dobrý to je. A pokud se snažíte jíst zdravě jako já, tohle je ideální nápad na snídani.
























Na domácí müsli budete potřebovat hlavně vločky. Já jsem použila ovesný, ale super je třeba namíchat je půl na půl s žitnýma. Postup je úplně primitivní: vločky smícháte s čímkoliv, co máte rádi (a máte doma) a dáte zapéct do trouby. Já do vloček přidala strouhaný kokos, lněná semínka, buráky, plátky mandlí, rozinky a trošičku směsi z olivového oleje a medu. Všechno je ale na vás, takže cokoliv vás napadne, šup tam s tím: sušený meruňky, brusinky, švestky, klidně kousky banánu…Co se týče všech sušených plodů: doporučuju je přidávat až třeba na poslední 3 minuty pečení nebo klidně až úplně na konec po pečení - můžou se totiž dost rychle spálit. Už jsem se o tom dvakrát poučila a teď si dávám pozor, abych je pak nemusela z musli lovit - je to škoda pak vyhazovat. I množství medu, respektive jak moc to bude sladký, je na vás; pokud máte rádi sladší, klidně přidejte i hnědý cukr, mně ale stačí jen trošička medu. Všechno tohle jsem zamíchala, dala na plech a pekla asi 25 minut cca na 180 stupňů.


Domácí musli pak nasypte do pěkný dózy (s pěknou dózou je to i tip na vlastnoručně vyrobenej dárek, aniž byste museli kreslit obrázek nebo něco třeba vyšívat…) nebo do jakýkoliv nádoby, co zrovna máte a je hotovo! Bez chemikálií, glukozo-fruktozovýho sirupu a dalších mňamek!